Výstava
GKJ v Altánu / 13+1
Před pár lety jsem byla oslovena Ateliérem KIN ke spolupráci, která nakonec vyústila k iniciaci vydání katalogu Galerie KIN Jídelna 2014-2016, jeho křtu a výstavě v Altánu Klamovka v Praze. Netradiční Galerie KIN jídelna vznikla v roce 2014 v rámci entuziasmu dvou umělkyň – Evy Pejchalové a Marie Vránové. Od dubna 2015 je vedená jen Marií Vránovou.
Galerie Altán Klamovka v Praze
Marie Vránová /kurátorka projektu GKJ/
Ondřej Basjuk, Šárka Koudelová, Tomáš Lumpe a Pavel Matoušek, Jana Vojnárová, Petr Gruber, Adéla Marie Jirků, Alžběta Kočvarová, Martina Hudečková, Anne Claire Barriga, Ryan OʹRourke a Sonya Darrow
http://galeriekinjidelna.blogspot.cz
vernisáž se uskuteční 23. 8. 2016 v 18:00, výstava potrvá do 17. 9. 2016
Promítání videa od Ryana OʹRourke proběhne od 20.00.
kurátorka Galerie Altán Klamovka: Lenka Sýkorová
altán se nachází v parku Klamovka, tram. č. 4, 9, 10 a 16
www.aug.cz/altan-klamovka-praha
Projekt GKJ v Altánu / 13+1 pro Galerii Altán Klamovka je součástí projektu Czech Action Galleries. Výstavní projekt je založen na výzvě umělců, kteří se prezentovali v neziskové a alternativní Galerii KIN jídelna /GKJ/ v letech 2014 – 2016. Ta se nachází v areálu továrny Koh-i-noor ve Vršovicích v Praze, ve stále fungující závodní jídelně, a zaměřuje se na prezentaci uměleckého díla, které je vystaveno po dobu dvou měsíců na vymezené ploše, kde dříve visel obraz od malíře Karla Lišky s názvem Pohled na tovární budovy, který byl v roce 2010 ukraden. Vybraní umělci do výstavního prostoru GKJ reagovali formou site-specifik instalací jak na původní ukradený obraz, tak na místo tedy jídelnu a eventuálně i na genius-loci továrny Koh-i-nor. Stejný princip byl využit i pro současnou výstavu v Altánu Klamovka. Umělci reagují na altán, park Klamovka, Košíře – historii i aktuální stav. V mnoha případech si vybraní umělci přenášejí i formu zpracování, kterou využili v projektu pro GKJ. Výstavu zahájí křest vydaného Katalogu GKJ 2014 – 2016.
Marie Vránová
Podrobnější kurátorský záměr:
Marie Vránová / W835/April?, instalace, 2016
Marie Vránová je kurátorkou projektu Galerie KIN jídelna v areálu továrny Koh-i-noor a pro Altán Klamovka prezentuje část umělců vystavujících v letech 2014 – 2016 v GKJ.
Autorka se současně autorsky prezentuje hledáním těla koně Cassela, který má romantizující pomník nedaleko Altánu Klamovka. Pomník, který byl oblíbenému vojenskému koni postaven pravděpodobně roku 1838 hrabětem Eduardem Clam-Gallasem, znázorňuje jen jeho hlavu, tělo chybí. Můžeme se tedy jen domnívat, jaká byla jeho skutečná podoba.
Ondřej Basjuk / Panznosu, video, instalace, 2016
Autor vytvořil krátké video zachycující dobovou parkovou úpravu z doby vlastnictví parku Klamovka rodem Clam-Gallasů. Video je prezentováno na miniaturní promítací formát formou instalace společně se soškou Panznosu, která bude v době vernisáže umístěna před altánem v parku a stane se tak na čas jeho součástí.
Šárka Koudelová Basjuk / Světlonoš, olej na dřevě, 26x18 cm, 2016
Autorka spojuje v malbě Světlonoš téma, které vytvořila pro GKJ společně historicko-intelektuálním kontextem parku Klamovka. Tématem instalace v GKJ bylo světlo, což se projevilo v podobě malby bílého monochromu. Motivem obrazu pro altán je postava historického majitele Klamovky českého šlechtice, obrozence a mecenáše Kristiána Filipa Clam-Gallase, který nechal v parku kolem letohrádku vystavět romantické pavilony, včetně altánu. Zde podle dobových zdrojů probíhala malá divadelní představení, která performoval sám hrabě. Umělkyně vychází z dobové fotografie herce v kostýmu ze začátku 19. století. Malý monochromatický formát je tedy osobní syntézou ozvěny instalace pro GKJ, poctě hraběti Clam-Gallasovi, a coby symbol světla a dne také protikladem sousednímu Chrámku noci. Při instalaci před bílou zeď se stává obraz v problematické skupinové výstavě, kde každý bojuje o místo a pozornost, takřka nepřítomným.
Tomáš Lumpe & Pavel Matoušek / K. V. + R. P., fotografie, 2016
Autoři zkoumají street art tagy vytvořené na jaře tohoto roku na straně budovy Altánu Klamovka a to formou fotografie. Ty doplňují o textové vyjádření teoretika umění k aktuálním proměnám street artu u nás.
Jana Vojnárová / Socha Číňana s opicí na vyhlídkové terase, instalace, 2016
Formou instalace autorských koláží Jana Vojnárová reaguje na nedochovanou sochu Číňan s opicí z Čínského pavilonu v nedalekém parku Cibulka v Košířích. Podobně reagovala v GKJ a to na ukradený obraz z jídelny. Čínský pavilon v parku Cibulka byl postaven roku 1822 a od roku 1989 je pavilon v dezolátním stavu. Jen několik málo fotografií uchovalo podobu sochy. Jana Vojnárová jejich koláží vytváří vzpomínku na orientální altán a romantický park. Vzpomínku prolíná se současnými fotografiemi z prostředí rodiny autorky a tak buduje příběh prostřednictvím postavy dívek, kresby a fotky zmizelých věcí.
Petr Gruber / Klamovka, technika akvarelu, 56 x 76cm, 2016
Petr Gruber je malíř a poutník. Jeho dominantním vyjadřovacím médiem je malba. K projektu pro Altán Klamovka přistupuje podobným způsobem, jako reagoval na GKJ, kdy vytvořil velkoformátový akvarel z místa nedalekého lesa. Sleduje prostor kolem sebe, prochází parkem Klamovka a zaznamenává prostředí. Jeho náladové akvarely zobrazují letní ospalé večery v parku po deštivém dni. Modravé odlesky nebe na listech, město zalité do zlatavých barev někde v dáli mezi stromy.
Adéla Marie Jirků / Vlajka, instalace, tisk na vlajkovinu, 2016
Autorka vychází z plánů, projektů a myšlenek ostatních zúčastněných umělců v projektu GKJ v Altánu / 13+1. Reaguje na jejich dílčí témata pomocí ilustrace, kterou instaluje na vstup do Altánu Klamovka jako vlajku, kterou návštěvník musí projít skrz, aby se dostal dovnitř.
Alžběta Kočvarová / Věž, instalace, 2016
Altán Klamovka u autorky evokuje surreální atmosféru. Instalace Alžběty Kočvarové na to reaguje a nechává se inspirovat úryvkem z knihy Za Zrcadlem anglického autora Lewise Carrolla: „Co tam Alenka našla: Střídání Bílých a Černých snad není zcela přesné a rošáda tří Královen jen znamená, že vstoupily do paláce. Zato Šach Bílému Králi v 6. tahu, braní Černého Jezdce v 7. tahu a nakonec mat Černému Králi je zcela podle šachových pravidel…
Martina Hudečková / Světlo, porcelán, 2016
Autorka vytvořila planoucí svícen, který se stává záznamem proměn měkkého vosku a jeho deformace. V místech, kde se svíce stává nefunkční, je porcelán stálý a neměnný. Nepodléhá času, ale s časem souvisí. Park Klamovka je svědkem mnoha událostí, od souvislostí přesahující jeho hranice, až po drobné zvířecí životy, pro které v Klamovce byly vybudovány pomníky rodem Clam-Gallasů. Pomníky jsou připomenutím našich nezvratných proměn, a svíce taktéž podstupují neúprosné transformace teplem ohně.
Anne Claire Barriga / Beliefs Altanu, instalace, 2016
Autorka pro prostor romantizujícího neogotického Altánu Klamovka vytvořila kresebný objekt na stěnu altánu na základě ornamentálních zakřivených linií a plochy kresby vycházející ze základních motivů keltského ornamentu s přesahy do gotického stylu. Meditativním způsobem se její tvorba pro ni samotnou stává osobním prožitkem, i přestože pro ni Keltská kultura ani Keltská ornamentika není nijak blízká.
Ryan OʹRourke / VpCgflux, videoprojekce, 2016
Ryan OʹRourke vychází z portrétu Viktora Ponrepa a generické kněžny z Clam-Gallasů. Skrze vybrané postavy vrství a generuje obrazy přírody, evokující park a vinohrady, kinosál jako Ponrepův kinematograf, který byl v těchto místech v minulosti provozován. Autor podobný princip způsobu práce použil již v GKJ, avšak tady práci posouvá do videoprojekce, kde prolíná jednotlivé vrstvy, a vytváří tak sérii abstraktních obrazů, utvořených pomocí naprogramování počítače tak, aby program díky zadanému náhodnému kódu vytvořil finální obraz. Videoprojekce proběhne v době vernisáže a nebude již opakována. Na výstavě z ní zůstane jen fotografický záznam.
Sonya Darrow / Óda na jídelnu / Óda na ubrus, instalace, 2016
Autorka vytvořila umělecký objekt z ubrusoviny, jako ódu na stolování. Sonya Darrow se inspiruje stolovacími rituály v jídelně továrny Koh-i-noor. Reaguje na ikonografii a vizuální paměť, kterou můžeme nalézt ve vzorech ubrusů. Zároveň zaznamenává zvukovou krajinu stolovacího rituálu, skrze nějž zprostředkovává zvukovou paměť jídelny: poslechem zvuků lidí stravujících se a pohybujících se v prostředí jídelny a ubrusů. Objekt přenáší do prostoru Altánu Klamovka se záměrem připomenutí společného místa všem vystavujícím umělcům, stejně jako ubrus se stává společným místem pro uskutečnění rituálu stravování.
fotografie: Pavel Matoušek