Projekt Czech Action Galleries dlouhodobě sleduje fenomén umělců – kurátorů. Také proto jsem byla před pár lety oslovena Ateliérem KIN ke spolupráci, která nakonec vyústila k iniciaci vydání katalogu, jeho křtu a výstavě v Altánu Klamovka v Praze, jež se uskuteční na přelomu srpna a září tohoto roku. Netradiční Galerie KIN jídelna vznikla v roce 2014 v rámci entuziasmu dvou umělkyň – Evy Pejchalové a Marie Vránové. Od dubna 2015 je vedená jen Marií Vránovou a to je pro galerie tohoto typu typický symptom, že počáteční nadšení v rámci týmu u jednotlivců vyprchá a galerie tak snadno rychle zanikají nebo se transformují do jiných aktivit. Proto je vhodné je rychle zaznamenávat, aby se moment jedinečnosti nerozplynul v rámci zapomnění. Galerie KIN jídelna vycházela ze společného ateliéru s názvem Ateliér KIN, který fungoval jako variabilní umělecký systém se silným zaměřením na veřejný prostor především okolí sídla ateliéru tedy továrny KOH-I-NOR, na site specific umění a s potenciálem umělecké angažovanosti a participace. Nezisková a alternativní Galerie KIN jídelna tak naplňovala po dobu svého trvání úlohu vytváření prostoru prezentace pro nastupující generaci výtvarných umělců v neziskovém režimu. V rámci sledování podobných galerií jsem narazila kupříkladu na galerii v peněžence, na hřbitově nebo v různých výlohách. To co galerie spojuje, je neutuchající touha netradičně vystavit současné umění jak uvnitř uzavřených komunit, tak naopak v otevřeném veřejném prostoru. Na pražské scéně je podobných aktivit vycházejících se spojení ateliér – galerie celkem dost. Kupříkladu dnes již kultovní rezidenční a galerijní centrum Karlin Studios, které vzniklo v roce 2005 nebo mladší projekty ORCO na Vltavské nebo Pragovka. Na Ateliéru KIN je výjimečné, že jej od počátku tvořily dvě umělkyně, které i přesto, že nebyly součástí větší komunity umělců, svou kreativitu rozvíjely i mimo uměleckou praxi a to v zajímavém kurátorském procesu. Pravidelně se snažily vtáhnout pracovníky továrny KOH-I-NOR do vod současného umění a do samotného tvůrčího procesu. Angažovaný postoj pak byl v tomto případě rozvíjen i mimo uzavřenou komunitu místních pracujících a to o participaci s dalšími umělci, kteří na daný specifický prostor ve své tvorbě reagovali a vytvářeli tak nová díla. Neviditelnost a neuchopitelnost těchto aktivit pro širší veřejnost dodávala výstavní činnosti auru tajemství a exkluzivity. Proto zde byl podstatný moment prožitku vernisáží, které vytvářely moment „tady a teď, který je velmi dobře známý z akčního umění. Určité utajení, konspirace, šuškanda tak byly součástí vernisáží Galerie KIN jídelna a mimo to, že výstavy byly pravidelně dokumentovány na blogu (http://atelierkin.blogspot.cz), nyní přicházejí prostřednictvím katalogu s dalším cílem a to přiblížit možnosti alternativního kurátorství dalším zasvěceným i nezasvěceným divákům současného umění.
z textu kalalogu GKJ 2014-2016, Lenka Sýkorová