Audio rozhovor s Terezou Zachovou vedla Zdislava Ryantová v prosinci 2014 pro You Make Art
Experimentální non - stop galerie s názvem Buňka vznikla v dubnu v roce 2011 v Ústí nad Labem na popud studentky Terezy Zachové na FUD UJEP, oboru Kurátorská studia a na PF UJEP, Katedry výtvarné kultury. Její umístění na pozemku PF UJEP není náhodný. Zaprvé vytváří určitou komunikační platformu pro studenty a pedagogy, dále se jedná o strategický bod konfrontující umělecké akademické prostředí se širokou veřejností. Galerie Buňka je neustále zpřístupněna náhodnému kolemjdoucímu, a to formou svého vypracovaného proskleného průhledu, který umožňuje svým provedením výklenku, stát se pomyslnou součástí expozice. Buňka je experimentální laboratoří na poli nezávislých galerií u nás, jež se snaží obohatit místní výtvarnou scénu navázanou na vysoké umělecké školy v daném regionu, v tomto případě ústeckém, o site - specific výstavní prostor, jež sám o sobě je již uměleckým dílem. Sam o sobě o tom také vypovídá fakt, že se současně iniciátorka projektu Buňka Tereza Zachová vnímá jako prostředník mezi vystavujícími umělci, které vybírá na základě kurátorského klíče, a tím je propojení ústecké scény s dalšími městy: Prahou, Brnem, Plzní a Ostravou, a to formou spojení dvou umělců, kteří v Buňce současně vystavují. Prvním uskutečněným příkladem je výstava Martina Mrázika a Karla Kunce / Liberum artbitrium, 20. června - 4. září 2011. Z toho také vyplývá princip vystavovaní etablovaných jmen s méně známými začínajícími umělci. K tomuto malá poznámka. První výstava založená na setkání dvou umělců byla expozice Evy Žižkovské, která měla vystavovat spolu s Janou Doležalovou. Ta to ale dva týdny před vernisáží odmítla. Každopádně se autorky střetly a plánovaly spolu.
Od června 2013 se ve spolupráci se studujícími architekty z Liberce podařilo Galerii Buňka představit v nové podobě i na novém místě na Střekově naproti Krajskému soudu. Zde funguje dodnes a od roku 2014 za účasti nového spolukurátora Jana Vítka (studenta Kurátorských studií a Ateliéru Interativní média na FUD UJEP v Ústí nad Labem.
Lenka Sýkorová
Galerie vznikla jako rozsáhlý projekt mé diplomové práce s názvem Muzeum jako umělecké médium. Místo pro galerii byl určen pozemkem zahrady při Katedře výtvarné kultury PF UJEP. Jedná se o výstavní prostor site–specific, který expanduje do sociálního prostoru městské části Severní Terasa v Ústí nad Labem.
Galerie s názvem BUŇKA je prostorem zakoupené montážní buňky, která je zrekonstruována do podoby galerie s proskleným průhledem dovnitř. Do výstavního prostoru se nevchází, ale pouze nahlíží. Mým záměrem a cílem projektu je prostřednictvím galerie představovat současné umění i běžným obyvatelům přilehlého okolí. Oslovovat kolemjdoucí a zároveň oživovat pozemek zahrady, kde se podle počasí mohou uskutečnit happeningy, letní promítaní, pikniky, opalování, gril nebo grog v zimě. Koncept výstavního prostoru spočívá od počátku v tom, že galerie bude přístupná jako výkladní skříň. Vyvaruji se tak otevíracím dobám, kustodům a také vidět výstavu i v jiný den než je vernisáž.
Prosklená část se podobá výklenku - tvoří jej tři plochy. Pravá a levá strana měří na délku 110 cm, uprostřed se nachází 60 cm. Do výklenku je možno vejít. Ocitáte se částečně v prostoru galerie, ale zároveň stojíte stále za jejími skly. Uvědomila jsem si, že význam galerie je potvrzen tehdy, pokud do ní vcházejí návštěvníci. Tento fakt jsem chtěla reálně uskutečnit. Divák se nachází v prostoru galerie, je tedy její součástí, zároveň je však zabezpečen a nemusí mít dozor.
Galerie BUŇKA má za hlavní předpoklad kurátorský projekt, který spojuje regionální umělce města Ústí nad Labem (ať již studenty místní pedagogické fakulty katedry výtvarné výchovy, nebo fakulty umění a designu, či renomované umělce) s ostatními městy jako je Praha, Ostrava, Plzeň, Brno a další. Kurátorský projekt si klade za cíl propojit tyto dva prvky uměleckého světa a seznámit mladé autory s dalšími umělci. Naváže se tak především komunikace, která nabídne možnost dalším vztahům, jak s městem Ústí nad Labem, tak mezi samotnými umělci. Tyto vztahy a komunikace se tak spojí v ojedinělí umělecký akt vernisáže.