Dotazník

Bytovka

Snažili jste se ve své galerii eliminovat kurátorský aspekt, když se nacházela v bytě a nebyl to tzv. "tradiční" výstavní prostor?

Po dobu výstavy a především po dobu vernisáže to byla galerie. Umělci, které jsme oslovili, věděli do čeho jdou. Jediné kurátorské omezení jsme stanovili formátem a charakterem adjustace. Výběr děl byl prováděn při setkání v ateliérech umělců, za asistence dobrého alkoholu a dalekosáhlých debat. Kurátorství pro nás tehdy znamenalo především aktivizující a komunikační potenciál.

Jaká byla koncepce galerie?

Galerie vznikla vlastně z několika popudů. Prvotní byl lehce sobecký nápad, že bychom rádi obohatili svou sbírku umění o některá díla našich známých. Říkali jsme si, že když jim uděláme výstavu, mohli by nám pak vždycky nějaké to dílo nechat. Problém byl, že na konci devadesátých let nebylo v Ústí kde vystavovat. Já jsem v té době pracovala jako kurátorka v Galerii Emila Filly pod vedením Michala Kolečka. V Ústí v té době fungovala ještě Galerie Suterén, což byl prostor obchodu s výtvarnými potřebami a probíhaly výstavy ve foyer Činoherního studia. Bydleli jsme v pronajatém bytě (v němž se dodnes střídají hlavně umělci, asi má tu správnou „auru“) a na zdech jsme tehdy měli pověšené hlavně svoje věci. Tehdy vznikla myšlenka použít byt jako galerii. Dalším impulzem byl stav ústecké scény. Konec devadesátých let zastihl tzv. „ústecký okruh“ ve stavu lehké stagnace. Pryč byly hyperaktivní doby, na řadě byly spíše otázky obživy a budování rodin. Navazovali jsme také na tradici různých aktivit, které dříve uměleckou komunitu v ústí spojovaly a povzbuzovaly (vytváření sborníků s uměním, společné výlety). V neposlední řadě vznik „bytovky“ byl reakcí na stav výstavního provozu, jakýmsi intuitivním krokem, který je dnes v rozkvětu. Udělej si sám.

Víš o nějaké podobně zaměřené galerii na současné umění v zahraničí, kterou také provozují umělci a její činnost je nezisková? Napiš mi, prosím, na ni webový odkaz a email. Vyber jen jednu galerii.

Nejde přímo o bytové galerie, ale v drážďanském Neustadu jsme byli seznámeni s několika galeriemi v suterénech činžovních domů nebo na dvorech. Viz. www.revuer.cz

Jaké byly finanční náklady s galerijním provozem a jak jste získávali
finance na její provoz?

Finance nebyly třeba žádné, pouze na vernisážové pohoštění a to jsme mile rádi poskytli z jednoho učitelského platu a z financí OSVČ. Vystavující také přispěli – byla to docela prestižní událost v našem malém ústeckém rybníčku...

Eva Mráziková
5. 11. 2012